Ministři vlády České republiky předali ceny nejkvalitnějším a nejužitečnějším průmyslovým zónám v ČR. Pátý ročník ocenění „Průmyslová zóna roku" vyhlašuje pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu agentura CzechInvest ve spolupráci se Sdružením pro zahraniční investice (AFI) a partnery projektu „Partnerství pro podporu přímých zahraničních investic v České republice".
Ocenění „Průmyslová zóna roku 2003“ byla udělena v kategoriích:
- Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem
- Průmyslová zóna s největším společenským přínosem
- Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením
- Brownfield roku
- Nejzdařilejší rekonstrukce podnikatelského objektu v roce 2004 (v rámci programu Reality /OPPP)
- Zvláštní ocenění „Manažer průmyslové zóny“
Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem
1. místo: Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa
Průmyslová zóna Černovicka terasa se svou rozlohou 179 ha patří k předním strategickým zónám na území České republiky. O tom, že se jedná o velice úspěšný projekt, svědčí i skutečnost, že se ji podařilo v relativně krátkém čase zcela obsadit, navíc významnými světovými společnostmi, například Daikin Industries, Aguna, Daido Metal či Ohmori. Na příkladu této průmyslové zóny se také osvědčila spolupráce veřejného subjektu, v tomto případě Statutárního města Brna, a soukromého developera, který část území s úspěchem rozvíjí projekty nájemních výrobních hal. |
|
2. místo: Průmyslová zóna „Královský vrch“ Kadaň
Tato zóna je pilotním projektem podpořené zóny v soukromém vlastnictví. Lokalita je v současné době kompletně připravená a vzhledem k blízkosti elektrárny plně vyhovuje i nejnáročnějším požadavkům investorů na energii. V poslední době se jí podařilo přilákat celou řadu významných investorů, jako např. společnost Kyocera Solar Europe, Donaldson Industrial, Arla Plast, Zanini a Staba-Service Antikor
3. místo:Průmyslový park Cheb
Zóna nabízí atraktivní umístění mezi nejvýznamnějšími dopravní uzly v blízkosti silnice vedoucí do Německa a dále vhodně komunikačně napojené a technicky připravené pozemky pro investory, kteří by měli přednostně zajišťovat výrobu s vyšší přidanou hodnotou. V současné době je tato zóna prakticky zaplněna. Mezi firmy, které se zde rozhodly umístit své investice, patří JSP International, Sneeberger, Playmobil, TUP Bohemia a Granit Union. O kvalitě průmyslového parku Cheb svědčí i skutečnost, že byl v minulém roce oceněn jako „průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením“.
Průmyslová zóna s největším společenským přínosem
1. místo: Průmyslová zóna Ostrava Hrabová - 1. etapa
Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti v Moravskoslezském regionu představují investice firem jako je např. ASUSTek velký význam pro řešení situace v regionu. Zóna je také dalším příkladem úspěšné spolupráce magistrátu se soukromým developerem, který kromě výrobních hal poskytuje také moderní kancelářské objekty. Díky tomuto společnému projektu zde v nejbližších letech nalezne zaměstnání více než 2200 lidí.
|
|
2. místo:Průmyslová zóna Třinec - Baliny
Zóna se nachází v regionu, kde nezaměstnanost dosahuje téměř 13 %. Rozhodnutí investorů, jako jsou Ergon, JAP Trading a společností Kern a Vesuvius, které spolupracují s Třineckými železárnami, významně přispělo ke zlepšení situace a vytvoření nových pracovních míst, čímž se průmyslová zóna Třinec - Baliny řadí mezi projekty s širokou celospolečenskou podporou a významem pro region. Dobrou zprávou pro investory je, že ačkoli je stávající zóna v současné době již plně obsazena, dochází k jejímu rozvoji o dalších 20 hektarů.
3. místo:Průmyslový park Kopřivnice
Kopřivnická zóna je mezi investory oblíbená, o čemž svědčí i první místo v této kategorii získané v minulém roce. Nezaměstnanost v regionu oproti minulému roku poklesla na 10 %, k čemuž jistě přispívají i pracovní místa vytvořená na této průmyslové zóně. Mezi firmy, které se v poslední době rozhodly investovat, patří MGG a Seeber, aby se připojili k již vloni oznámené investici Bang & Olufsen.
Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením
vítěz kategorie:
CTPark Ostrava |
|
Koncept této průmyslové zóny umožňuje nabídku prostor nejen pro výrobu, ale také pro strategické služby či výzkum a vývoj. Architektonicko-urbanistické řešení bylo nezávislou komisí shledáno jako velmi zdařilé. Zóna je velmi dobře urbanisticky začleněna do města a stává se tak jeho součástí. Komise se rozhodla udělit ocenění tomuto projektu za jeho celkové urbanistické řešení, profesionální přístup k přípravě projektu a za jeho přínos po výzkum a vývoj.
Brownfield roku
vítěz kategorie:
Průmyslová zóna Škoda Plzeň / HQU International a.s. |
|
Jedná se o náročný projekt regenerace rozsáhlého území, který nemá dosud v České republice obdoby. Cílem je regenerovat a připravit prostory a objekty o rozloze 160ha v bývalém areálu Škoda – Plzeň pro další využití. Tento areál musel projít kompletní regenerací zahrnující demolice budov, sanaci půdy apod. Projekt je o to náročnější, že v areálu blízko centra dosud probíhá výroba. A práce také ztěžuje poloha areálu přímo ve městě. Po ukončení regenerace se tento areál stane plnohodnotnou součástí města Plzně.
Nejzdařilejší rekonstrukce podnikatelského objektu v roce 2004
(v rámci programu Reality /OPPP)
vítěz kategorie:
Závod Beneš a Lát, slévárna a strojírna a.s. |
|
Ukazuje se, že i projekty menšího objemu, bez velké finanční náročnosti, mohou být z architektonicko-urbanistického hlediska velice zajímavé. Projekt firmy Beneš a Lát s názvem „Rekonstrukce průmyslového objektu areálu bývalé přádelny v obci Slaná u Semil na objekt slévárny“ ocenila nezávislá odborná komise nejen pro jeho umístění, začlenění do krajiny a dopravní napojení, ale také pro celkové architektonické řešení.
Zvláštní ocenění „Manažer průmyslové zóny“
vítěz kategorie:
Petr Matoušek,manažer Severní průmyslové zóny Písek – Čížovská |
|
Manažerem průmyslové zóny může být přímo kmenový pracovník obecního, městského či magistrátního úřadu nebo zaměstnanec společnosti, která příslušný servis pro vlastníka průmyslové zóny vykonává. Tento manažer musí být mimo jiné schopen profesionálně zajišťovat prezentaci průmyslové zóny, její správu a rozvoj a koordinovat další nutné přípravy na vstup investora. Do užšího výběru letos postoupilo téměř 30 kandidátů. Na základě tří kol hodnocení nezávislé komise byli na titul manažera roku nominováni: Petr Matoušek, manažer Severní průmyslové zóny Písek – Čížovská,Jiří Strádal, manažer Průmyslového parku Cheb a Miroslav Netolický, manažer Průmyslové zóny Moravská Třebová.
„Jsem zejména rád, že ocenění získaly i průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji, což dokazuje, že podpora průmyslových zón je pro hospodářsky postižené regiony jasným přínosem. Tyto zóny zaznamenaly v minulém roce a půl výrazný nárůst přílivu zahraničních investorů, jejichž pozitivní reference budou mít určitě pozitivní vliv i na budoucí vývoj v této oblasti,“ uvedl ve svém projevu během slavnostního večera ministr průmyslu a obchodu Milan Urban:„Smyslem soutěže Průmyslová zóna roku je ocenit ty, kteří jsou schopni takové průmyslové zóny budovat a svým úspěchem inspirovat další.“
„Včasně připravené průmyslové zóny přispěly k tomu, že si ČR podle mezinárodních studií stále drží jednu z nejlepších pozic v objemu přilákaných investic na jednoho obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy,“ upozorňuje Radomil Novák, generální ředitel agentury CzechInvest, a doplňuje: „V podpořených zónách se už 280 investorů zavázalo vytvořit téměř šedesát tisíc pracovních míst.“
Do soutěže byly zařazeny průmyslové zóny, které odpovídají definici dle Programu na podporu rozvoje průmyslových zón ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest, a především zóny, ve kterých v daném období oznámil investici alespoň jeden investor z oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb nebo technologických center. Kritéria hodnocení odrážejí kvantitativní i kvalitativní hlediska rozvoje průmyslových zón v průběhu roku 2004.
Na základě Programu na podporu rozvoje průmyslových zón ministerstva průmyslu a obchodu bylo do konce roku 2004 podpořeno celkem 89 průmyslových zón. Investoři už obsadili téměř 70 % připraveného území, což představuje optimální obsazenost. Zbývající plocha je nyní k dispozici desítkám zájemcům z řad investorů, kteří v současné době hledají vhodnou lokalitu v ČR. Na každou korunu státního rozpočtu, která byla na budování průmyslových zón vynaložena, nyní připadá 32 Kč investovaných soukromými společnostmi do nových výrobních závodů.