Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 727 850 330

Průmyslová zóna roku 2003

Událost

Průmyslová zóna roku 2003

2004-10-26 00:00:00 2004-10-26 23:59:59 Europe/Prague Průmyslová zóna roku 2003 Praha test@czechinvest.cz
26 říj. 2004
00:00 - 23:59
Praha

Praha

Ministři vlády České republiky předali ceny nejkvalitnějším a nejužitečnějším průmyslovým zónám v ČR. Ocenění „Průmyslová zóna roku" vyhlašuje pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu agentura CzechInvest ve spolupráci se Sdružením pro zahraniční investice (AFI) a partnery projektu „Partnerství pro podporu přímých zahraničních investic v České republice". Letošní, čtvrtý ročník se konal také za podpory ministerstva zahraničí v Černínském paláci a zúčastnili se jej představitelé obcí a krajů z celé republiky.

Ocenění „Průmyslová zóna roku 2003“ byla udělena v kategoriích:

  • Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem
  • Průmyslová zóna s největším společenským přínosem
  • Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením
  • Brownfield roku
  • Zvláštní ocenění „Manažer průmyslové zóny roku 2003“


Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem

(kritérium: kvantitativní ekonomický přínos, který vzniká na základě vytvořených pracovních míst a ostatních efektů vyplývajících z výše investice)

 

1. místo Central Trade Park Modřice
Průmyslová zóna CTP Modřice je součástí dosud ojedinělého projektu soukromého developera v oblasti průmyslových zón v České republice. Nabízí totiž jak plochy vhodné pro výstavbu, tak hotové výrobní haly a nově také kanceláře pro umisťování center strategických služeb a technologických center. To, že tento park přilákal velké investory typu Andrew, Danaher Motion nebo Tyco, potvrzuje správnost tohoto konceptu. CTP Modřice tak ukazuje směr, kterým by se development v oblasti průmyslových zón měl ubírat.
 

2. místo Městská průmyslová zóna Pardubice
O kvalitách a úspěšnosti pardubické zóny svědčí jak získaná ocenění v minulých ročnících této soutěže, tak i neutuchající zájem společností a tím pádem trvalý přísun investic. V letošním roce potvrdily atraktivitu zóny v Pardubicích především investice firem Toyoda Koki Automotive či Kayaba Industry.
3. místo Městský industriální park Plzeň – Borská pole
Téměř není roku, aby Městský industriální park Plzeň – Borská pole v soutěži nezískal nějaké ocenění. Jenže co naplat – v oblasti vytváření optimálních podmínek pro příchod významných investorů byla Borská pole i letos opět úspěšná. Dokazuje to i příchod společnosti Daikin Industries nebo úspěšné přilákání projektů s vyšší přidanou hodnotou, jako je technologické centrum společnosti Value Engineering Service nebo vývojové centrum společnosti Mercedes-Benz Engineering.

 

Průmyslová zóna s největším společenským přínosem

(kritérium: nově vytvořená pracovní místa v regionech s vysokou nezaměstnaností)

 

1. místo Průmyslový park Kopřivnice
Vzhledem k velké míře nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín, která se blíží 14 %, mohou investice firem Brose, Erich Jeager a především Bang & Olufsen v průmyslovém parku Kopřivnice výrazně pomoci při řešení situace v regionu. Díky těmto a dalším investorům zde v nejbližších letech najde zaměstnání téměř 1 700 lidí, za což průmyslovému parku Kopřivnice náleží první místo v této kategorii.
 

2. místo Průmyslová zóna Krupka
Průmyslová zóna Krupka byla vybudovaná díky úzké spolupráci developerské společnosti Investorsko inženýrská, a.s., a města Krupka. Také tato zóna se nachází v regionu s vysokou nezaměstnaností. Společnost Autokabel a další firmy, které se pro tuto zónu rozhodly, zde vytvoří nejméně tisíc nových pracovních míst. Průmyslová zóna Krupka se tak právem řadí k projektům s velkým významem pro region.
3. místo Průmyslová zóna Rumburk
Původní myšlenka na vybudování průmyslové lokality v Rumburku se sice zrodila už v roce 1999, ale vzhledem k tomu, že průmyslová zóna Rumburk byla zkolaudována až v létě loňského roku, jedná se o relativně nový, progresivní projekt. Díky investorům jako je Jokey Rumburk, Benteler Automotive a další, zde získá práci více než 700 lidí, co bude určitě přínosem k řešení nezaměstnanosti nejen v okolí Rumburku, ale i v celém Šluknovském výběžku.

Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením


vítěz kategorie:
Průmyslový park Cheb
 

Průmyslovou zónu s nejvhodnějším urbanistickým řešením vybrala na základě důkladného hodnocení nezávislá komise složená z odborníků z akademické půdy i praxe. U Průmyslového parku Cheb zvláště ocenila jeho promyšlené umístění mezi nejvýznamnějšími dopravní uzly v blízkosti silnice vedoucí do Německa. Komisi zaujaly také vhodně komunikačně napojené a technicky připravené pozemky pro investory, kteří by měli přednostně zajišťovat výrobu s vyšší přidanou hodnotou.

Brownfield roku


vítěz kategorie:
Strategická průmyslová zóna Triangle
 

V tomto ročníku soutěže je vůbec poprvé vyhlášen také tzv.Brownfield roku. Tato kategorie odráží strategii ministerstva průmyslu a obchodu motivovat vlastníky starých průmyslových areálů a dalších nevyužívaných území k jejich rekultivaci a přípravě pro další využití.

Strategická průmyslová zóna Triangle je unikátním projektem regenerace rozsáhlého území, který nemá dosud v České republice obdoby. Jedná se o prostor bývalého vojenského letiště na pomezí okresů Most, Louny, Chomutov a Žatec. Dnes už je celé území, dříve postižené ekologickými zátěžemi, plně připraveno pro vstup strategického investora. Hlavním garantem projektu je Ústecký kraj, který díky tomuto projektu získal významné postavení z hlediska připravených průmyslových ploch tohoto rozsahu v rámci celé Evropy.

Manažer průmyslové zóny roku


vítěz kategorie:
Jaroslav Pojar
, vedoucí oddělení hospodářského rozvoje Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.
 

Na kvalitu a úspěšnost průmyslové zóny má ale velký vliv také profesionalita přístupu manažera průmyslové zóny. Proto bude v letošním roce poprvé uděleno takézvláštní ocenění Manažer průmyslové zóny roku.

Manažerem průmyslové zóny může být přímo kmenový pracovník obecního, městského či magistrátního úřadu nebo zaměstnanec společnosti, která příslušný servis pro vlastníka průmyslové zóny vykonává. Tento manažer musí být mimo jiné schopen profesionálně zajišťovat prezentaci průmyslové zóny, její správu a rozvoj a koordinovat další nutné přípravy na vstup investora. Do užšího výběru letos postoupilo téměř 30 kandidátů. Na základě tří kol hodnocení nezávislé komise byli na titul manažera roku nominováni: Hana Svobodová z oddělení rozvoje a strategie Magistrátu města Pardubice, Jaroslav Pojar z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně a Česlav Valošek, konzultant Regionální kanceláře Karviná.



„Dobrá průmyslová zóna by měla především odpovídat potřebám příslušného regionu a přispět k řešení sociálních problémů tím, že přiláká kvalitní investory, kteří vytvoří stovky nových pracovních míst a budou přispívat k růstu HDP České republiky,“ uvedl ve svém projevu během slavnostního večera ministr průmyslu a obchodu Milan Urban:„Smyslem soutěže Průmyslová zóna roku je ocenit ty, kteří jsou schopni takové průmyslové zóny budovat.“

„Systém přípravy zón přispívá nejen k lákání kvalitních investorů, ale také k rozvoji infrastruktury pro české malé a střední podniky. Do budování podnikatelských zón a objektů se navíc stále častěji zapojují také soukromé subjekty,“ říká Radomil Novák, generální ředitel CzechInvestu. „V souvislosti s novým programem podpory v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání také očekáváme, že privátní sektor by se co do objemu vybudovaných průmyslových nemovitostí mohl už v nejbližších letech vyrovnat městům a obcím.“

Do soutěže byly zařazeny průmyslové zóny, které získaly dotaci v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest, a rovněž zóny, ve kterých v daném období oznámil investici alespoň jeden investor z oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb nebo technologických center. Kritéria hodnocení odrážejí kvantitativní i kvalitativní hlediska rozvoje průmyslových zón v průběhu roku 2003.

„Pro každou zemi, která chce být na poli lákání zahraničních investic úspěšná, je dostatečná nabídka vhodných průmyslových nemovitostí podmínkou konkurenceschopnosti,“ upozorňuje David Brown, nezávislý expert Světové banky:„Státní podpora výstavby a rozvoje průmyslových zón je v České republice velice úspěšná. V minulých letech se podařilo odvrátit hrozící krach na trhu průmyslových nemovitostí a v současné době zde díky ní existuje slušná nabídka připravených zón či objektů, které jsou schopny přilákat investice s vysokou přidanou hodnotou.“

Na základě Programu na podporu rozvoje průmyslových zón ministerstva průmyslu a obchodu bylo do září tohoto roku podpořeno celkem 84 průmyslových zón.
Investoři už obsadili téměř 70 % připraveného území, což představuje optimální obsazenost. Zbývající plocha je nyní k dispozici desítkám zájemcům z řad investorů, kteří v současné době hledají vhodnou lokalitu v ČR.

Tento výsledek je v mezinárodním srovnání nadstandardně dobrý – ze zkušeností jiných zemí vyplývá, že první investoři přicházejí do investičně připravených rozvojových průmyslových zón v průměru od 2 do 5 let po jejich dokončení.Včasně připravené průmyslové zóny tak přispěly k tomu, že se ČR stala nejúspěšnější z hlediska množství přilákaných investic na jednoho obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy. V podpořených zónách se doposud zavázalo 200 investorů k vytvoření téměř padesáti tisíc pracovních míst. Na každou korunu státního rozpočtu, která byla na budování průmyslových zón vynaložena, připadá 36 Kč investovaných soukromými společnostmi do nových výrobních závodů.

K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více info o cookies
}